"Sexuální prožitek dosahuje maxima v našich představách. V praxi je poloviční."

Netuším, kde to začalo

23. února 2013 v 23:02 | DP |  Já a On
Než začnu přidávat články do rubriky která má popisovat můj nevšední život, chtěla jsem, abyste byli alespoň minimálně v obraze. Chci psát o něm. Celý blog měl být o něm. Respektive a nás dvou. Spolu. O dvou dokonalých existencích, který se nějakým zvláštním způsobem daly dohromady. Nevím jak, kdy a kde to začalo. Kdy jsme se do sebe zamilovali, kdy jsme si to dali najevo, kdy jsme se prostě "spojili" v jedno tělo a jednu duši. Zatím ne doslova, abyste mě chápali. Podle mě není zas tak důležité najít přesně ten okamžik, ve kterém se to celé spustilo, ale hledat ty okamžiky, které mají pro náš vztah největší váhu.
Dřív jsem jen tak snila. Snila jsem o tom, jak jsem krásná, dokonalá, mezi přáteli oblíbená, se skvělou postavou a skvělým přítelem. A potom jsem svoje sny převedla na úroveň vizualizovaných myšlenek a ony samy se mi začaly zhmotňovat před očima. Získala jsem dokonalou postavu přesně podle mých představ, dokonalý obličej, vlasy..a v nepeslední řadě také dokonalého přítele. Přítele o jakém jsem snila.
No a teď jsme spolu už dlouho a VŠECHNO JE DOKONALÝ. Vídáme se skoro každý den, prakticky u nás bydlí, občas dělá pro mýho tátu, tudíž vždycky spí u nás a ráno spolu jedou někam makat, zatímco já si sedím ve škole a odpoledne se zase vidíme u nás. Nebo u nás prostě spí a ráno jede se mnou busem do města, celej den někde zevlí a vidíme se po škole. Čeká na mě před školou. Když zrovna nespí u nás (což už se skoro nestává), vidíme se stejně aspoň odpoledne ve městě. Prostě jsme spolu pořád. Neumíme si snad ani představit, že bychom se neměli vidět víc jak třeba týden. Jsme v podstatě jedno tělo, jedna duše. Jak jsem řekla. Myslíme stejně, máme stejný uvažování a závěry. A když už se na něčem neshodneme, většinou to vede přes takovou "hádku" až k půlhodinovému smíchu a provozování našich píčovin. A tím nemyslím nic perverzního, pořád ještě. :P
Co se "postele" týče (uvozovky proto, že jen málokdy skončíme opravdu v posteli), opravdu si NEMŮŽU na nic stěžovat !! Ale o tom více až v konkrétních případech. Každopádně až to sem začnu všecko házet, pochopíte. (:
Přemýšlela jsem, pod jakým jménem ho zde budu zmiňovat, a napadl mě Oliver. Oliver Bloodshot. Bože, miluju jméno Oliver, tak proto. A Bloodshot..no, řekněme jen, že je to stejně krvelačné.

Na konec bych asi dodala jen, že každému, ale opravdu každému bych přála takový vztah jako mám já s ním. Tak skvělý, hluboký, nádherný dokonalý vztah.
Tak dál čtěte moje články, kterými se to tu brzo začne hemžit, komentujte, komentujte a komentujte. Bye.
-DP
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šaras Šaras | Web | 1. března 2013 v 8:23 | Reagovat

Závidim ti. Nikdy s nikym nebudu mít dokonalej vztah, protože když už splňuje všechny mý požadavky na psychickou stránku, tak je hnusnej a nebo tlustej. Když je hodnej a udělal by pro mě cokoliv, tak mě to nebaví. A když je hezkej, tak je blbej a nebo je to kretén. Nakonec je to asi spíš moje chyba. -_- Ale ještě nikdy jsem nechodila s klukem, co by měl malý péro. I když na velikosti nezáleží, že. Tloušťka je taky důležitá. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama