"Sexuální prožitek dosahuje maxima v našich představách. V praxi je poloviční."

Duben 2013

Pohádka o ptakopyskovi

28. dubna 2013 v 21:13 | E. |  Můj nevšední život náctileté
"Zákaz vstupu?"
"Tim je to zajímavější, ne?" Podlejzáme závoru zajištěnou jakymsi ocelovym lanem, aby nešla otevřít a nedalo se tam vjet autem. Co je ale komu do toho, jestli sem někdo vejde pěšky?


Fear of the dark

27. dubna 2013 v 21:46 | DP |  Můj všední život náctileté
Víte..dneska jsem se chystala zveřejnit první kapitolu z nový věci, co jsem začala sepisovat, ale náhle (VÁŽNĚ náhle) přišlo něco, co mi během vteřiny dokázalo náladu změnit takovým způsobem, že zkrátka nedokážu zveřejnit něco, co mojí momentální náladě neodpovídá. O články už vás ale šidím relativně dost dlouho, takže by bylo nefér, kdybych sem neposlala vůbec nic.

Věřím na zákon přitažlivosti. Vysílání vibrací do vesmíru. Poslední dva týdny mám problémy doma. Téměř se nenajde den, kdy bychom se nehádali, kdy bych neusínala v hysterickém pláči, že jsem se chvílemi ani nemohla nadechnout. Bylo jen otázkou času než se to nějak projeví ať už v životě mém nebo životě někoho blízkého..Ne že bych se cítila vinnou, ale dobře se necítím. Je mi na nic ještě víc než když se s našima pohádám, zavřu se do pokoje a oddám se slzám.

Lidi by i občas měli uvědomit, že jsou na světě mnohem horší věci než kupříkladu smrt. Věci, které se tak snadno neléčí. Psychické bloky, které se těžko odstraňují. Pocity, které se tak snadno nenahradí. Fobie, kterých se jen málokdo dokáže úplně zbavit. Vidiny, halucinace..


Fear of the dark, fear of the dark
I have constant fear that something's always near
Fear of the dark, fear of the dark
I have a phobia that someone's always there

Strach z temnoty, strach z temnoty
Mám pořád strach, že je něco nablízku
Strach z temnoty, strach z temnoty
Mám fobii, že tam vždy někdo je

Have you ever been alone at night
Thought you heard footsteps behind
And turned around and no one's there?
And as you quicken up your pace
You find it hard to look again
Because you're sure there's someone there

Byl's někdy sám v noci
Myslel's, že's za sebou zaslechl kroky
Otočil ses a nikdo tam nebyl
A jak zrychlíš krok
Zjistíš, že je těžké se podívat znovu
Protože se jseš jistý, že tam někdo je.

Šipky

3. dubna 2013 v 23:51 | E. |  Můj nevšední život náctileté
Tak jsem se odhodlala. A omlouvám se, ale psát porno, ať už je smyšlený a nebo skutečný, mi prostě moc nejde. Jenže jsem už šíleně dlouho slibovala D.P, že něco napíšu...

Ibalgin fakt nebyl moc dobrej nápad vzhledem k tomu, že jsem věděla, že půjdem na pivo. Ale nedalo se nic dělat, pořád budu radši mimo než abych se nemohla ani hnout kvůli šílenejm záchvatům bolestí hlavy.
Vylezla jsem z autobusu a první co jsem slyšela byla salva smíchu. "Vypadáš jak cikánská věštkyně!" "Taky tě ráda vidim," zamumlala jsem směrem k němu a políbila ho. Dřív než stačil něco říct jsem jen vysvětlila, že mám náběh na zánět dutin a tak musim nosit šátek kolem hlavy. Bohužel jsem doma nenašla jinej, než červenej. V mejch černejch vlasech svítil fakt krásně.
V hospodě bylo hezky teplo, za což jsem jedině děkovala. Usadila jsem se na židli a objednala si první pivo. V kombinaci s tou zázračnou růžovou tabletkou byly účinky skoro okamžitý a když jsem vyprázdnila půllitr tak už se mi slušně motal svět.
Když jsem byla tak v půlce druhýho piva tak někdo přišel s nápadem si zahrát šipky. Odmítala jsem to, protože jsem to zaprvý v životě nehrála, zadruhý jsem ani neznala pravidla a zatřetí jsem měla problém se udržet stát rovně na nohách. Nakonec jsem se ale nechala překvapit a - světe div se - skoro jsem vyhrála. I přes štěstí z mý skoro výhry jsem byla ráda, když jsem si konečně mohla sednout. Jednu rukou jsem ochranitelsky držela mýho Krakonoše (pivo, abyste rozumněli) druhou jsem měla nevinně položenou na koleně mýho přítele. Je strašně divný, jak nalitej člověk nedokáže ani ovládat svý ruce. Dotýkala jsem se jeho stehna, třísel a... Pak jsem narazila na bouli v jeho kalhotách, tvrdou jako kámen. Kdyby tam nebyl nikdo jinej než my, asi bych s největší radostí vlezla pod stůl a začla mu ho vesele kouřit. Myslim si, že to na mě asi muselo bejt šíleně poznat, protože se ke mě naklonil a jen mi pošeptal do ucha: "Seženu nám odvoz domů..."

Hned jak jsem se vymanila z nepříjemnýho sevření mýho kabátu, se na mě D. vrhnul. Strašně jsem se bála, že o něco zakopnu a cestou k zemi ještě něco smetu a rozbiju. Ale dával si pozor. Musim říct, že hadry ze mě ještě nikdo takhle surově a zároveň šíleně opatrně nesundal. Než jsme se dostali k němu do pokoje, jsme byli oba dva bez svršků. A já jsem byla nahá ještě předtim, než jsem si lehla na postel. Zůstaly mi jen červeno - černý proužkatý podkolenky.
Měli jsme propletený nohy, objímali jsme se a líbali. Když mě kousnul do rtu a nebo škrábnul, zalapala jsem po dechu. Tak strašně se mi to líbilo, že to možná víc než jen obyčejnej nádech připomínalo slabý zavzdychání. Prtsama jsem mu bloudila ve vlasech a pak se přetočila tak, aby ležel pode mnou a já seděla obkročmo na něm. Využila jsem toho, že už jsem na sobě nic neměla a klínem se mu natiskla přímo na jeho tvrdou chloubu. A abych náhodou neprovokovala moc málo, ještě jsem pro jistotu zavrtěla bokama. A to už na něj bylo moc. Chytil mě za vlasy a jedinym pohybem si mě hodil pod sebe, roztáhnul mi nohy a do klína mi surově vrazil dva prsty. Kroutila jsem se blahem a snažila se dusit vzdychání, zatim se mi to naštěstí dařilo. Pak mě ale i tehle způsob dráždění přestal bavit a rozhodla jsem se D. stáhnout kalhoty a konečně se s ním (spíš než vyspat, to zní tak, že tam jde jen o to jedno) milovat (to zní ještě hůř :D). Leželi jsme na boku čelem k sobě a já jsem pomaličku dostávala jeho péro ke mě do klína. Ani se nehnul a nic neříkal a tak jsem se rozhodla taky mlčet. Chtěla jsem, aby to poprvý bylo krásný a svym způsobem něžný a tak jsem se zatim jen třela o špičku jeho žaludu. Když jsem ho do sebe chtěla konečně strčit celýho, tak mi uhnul a nenechal mě. Rychle se vzepřel a najendou se nade mnou tyčil. Rychle mi sundal z čela šátek a ruce mi s ním přivázal k pelesti postele. Když byl spokojenej s mojí bezmocí tak mi znova roztáhnul nohy a začal mě dráždit jazykem.
Je to na nic, když vám někdo dopřává přímo ďábelskej orální sex a vy nemáte ani volný ruce na to, abyste mu mohli podrápat záda a nebo ho trochu přidusit. Když už to začínalo bejt fakt dobrý, přestal. Moje podrážděný zamručení mu asi bylo dostatečnou odpovědí a tak zvednul hlavu z mýho klína a políbil mě.
Zase jsem cejtila, jak se o mě tře špičkou žaludu, ale nikdy ho tam prostě nezasune. Jediný, co jsem měla v hlavě byl plán na to jak ho donutit mě pořádně a nemilosrdně (no tak já to teda řeknu) (a nebo ne) *. "Pro - prosííím," vydechnu, když cejtim, jak do mě pomaličku klouže. odpovědí mi je jen uchechtnutí. Ale cejtim, že začíná nepatrně zrychlovat a po dvou minutách už nemyslím vůbec na nic, jen tlumeně vzdychám. Vim, že tohle není všechno a že to svede mnohem líp, rychlejc a tvrdějc. A tak říkám první, co mě napadne: "že ty se bojíš, že když zrychlíš, tak se uděláš, hmmm?" Přestává a chvilku je úplně nehybnej. "To sis posrala," zavrčí a přirazí tak hluboko a prudce, že se mi jen zatmí před očima a jediný, co vnímám je můj sten, kterej skoro přerůstá v křik.


Oh My Jashin, to je ale prvotřídní sračka. :D
Jdu spát, děti. Mějte se(x)